OSVČ v Německu

Jak už jsem v předchozích příspěvcích zmínil, pracuji teď na projektu v jedné chemičce v Německu a pro ty, co by to zajímalo, případně by si také chtěli zkusit vyjet jako OSVČ na zkušenou za hranice, předkládám pár osobních zkušeností, aby věděli, jak začít a na co se připravit.

Proč jsem vlastně vyjel?

O vyjetí na zkušenou do Německa jsem poprvé začal uvažovat na vysoké škole a hlavním motivem bylo zdokonalit si němčinu, protože mě mrzelo, že jsem jí věnoval přes deset let studia na základce a střední a v reálu jsem uměl sotva žblepnout "Dobrý den" a "Jmenuji se Luboš." Bohužel tak je to se studiem jazyků u nás všeobecně, tlačí se na gramatiku a plusquamperfektum sloves musíte umět vystřelit i kdyby vás o půlnoci vzbudili, ale nezávazně si poklábosit na běžná témata vás nikde nenaučí. Čest výjimkám, protože k čemu vám je umět zpaměti deset tvarů jednoho slovesa, když máte slovní zásobu a schopnost konverzovat na úrovni louže. Radši se dorozumět s použitím infinitivů a prvních pádů, než pět minut mlčet a sumírovat si v hlavě, jak bych správně ve vedlejší větě použil konjunktiv nepravidelného slovesa.

I když jsem nakonec na studijní pobyt nevyjel, protože jsem nechtěl riskovat prodloužení studia, což se z doslechu často stávalo, protože vám zpravidla na domácí univerzitě neuznali spoustu předmětů a vy jste měli hodně málo času všechny zkoušky dohnat, myšlenka vyjet na zkušenou do Německa a zdokonalit si jazyk mě neopustila. Mimochodem o tom uznávání předmětů měl jeden profesor dost trefný názor... Pokud se náš předmět na cizí univerzitě nevyučuje a nemá tam ani vzdáleně podobný ekvivalent, který by šel uznat, tak jsme buď tak pokrokoví, že ho ostatním univerzitám ihned musíme představit, jinak bez něho obor zanikne...a nebo je tak zbytečný, že ho jinde nemají potřebu vyučovat.

Každopádně na škole jsem tedy nikam nevyjel, ale ihned po dokončení studia a také při každé změně práce jsem jen tak mimochodem zkusil napsat na několik pracovních inzerátů do Německa nebo Rakouska, ale vždy neúspěšně...mladého inženýra z východu nepotřebovali. Možná kdybych si sám sobě nedal jako podmínku, že chci pracovat v oboru a prostě vyjel, nejspíš bych něco na místě našel, ale mně by bylo líto dělat jakoukoliv práci, jen abych se dostal do ciziny...chtěl jsem dělat svoji práci...to byla možná největší brzda, pokud někdo chce za hranice a dělat cokoliv, asi to jde mnohem rychleji.

Jak tedy začít a co všechno zařídit?

1) Rozhoďte sítě a obrňte se trpělivostí

Nejlepší do začátku samozřejmě je, pokud máte nějakého známého nebo kamaráda, který už v cizině je a pomůže vám domluvit práci a zároveň poradí se všemi náležitostmi, které se vyjetí do zahraničí týkají. Pokud nikoho takového nemáte, doporučuji rozhodit sítě na LinkedInu, napsat, že jste available a psát zahraničním recruiterům z vašeho oboru...Většinou to není hned, ale postupně vám budou psát recruiteři s nabídkami prací v zahraničí sami. V neposlední řadě doporučuji využít spolupráci s některou agenturou. Já sám jsem našel projekt přes německou agenturu Ferchau, která má mimo jiné burzu práce speciálně pro freelancery https://freelance.ferchau.de/, kde si vytvoříte profil a pak už hledáte. Součástí tvorby profilu je i rozhovor s někým z agentury a vyplnění dotazníku po emailu. U projektů pak máte specifikovánu náplň práce, požadavky, místo výkonu a přibližnou dobu trvání. Další agentura se kterou jsem v kontaktu a u které se mi líbí jejich osobní přístup, kdy mi jednou za pár měsíců sami zavolají, aby se zeptali, jak se daří a jak to se mnou do budoucna vypadá, je Oxford global resources https://www.oxfordcorp.com/en-ie.

Je potřeba obrnit se trpělivostí, protože hledání takto na dálku představuje jak pro vás tak pro zákazníka zvýšené riziko a kvůli opatrnosti si vás víc prověřují a mně osobně to trvalo od prvního setkání s agenturou do podepsání kontraktu cca půl roku. Pokud se to zdá někomu dlouho, pak doporučuji opravdu odjet a něco hledat na místě...vezl jsem přes spolujízdu několik lidí, kteří to takto udělali a práci našli...jen je to víc ovlivněno náhodou, než když z domova odpovídáte jen na to, co vás opravdu zajímá.

2) Zjistěte si, co všechno si musíte zařídit

Pokud už jste sehnali projekt, je na čase si zjistit, co všechno budu muset vyřídit než odjedu, aby mě posléze něco nezaskočilo. Upozorňuji, že tyto informace píši z pohledu OSVČ, která vyjela na projekt a něco úplně jiného bude muset vyřizovat zaměstnanec případně OSVČ, která plánuje do Německa jezdit pravidelně a mít tam třeba provozovnu.

Hlavní dokument, který si budete muset obstarat je formulář A1, což je potvrzení v rámci EU, že jste účastníkem sociálního pojištění v ČR, kdyby vám například přišla kontrola, ať jí můžete prokázat, že v práci nejste na černo. Jako přílohu budete potřebovat smlouvu nebo objednávku, kterou alespoň svými slovy úředníkům přeložte. Žádost se podává na ČSSZ a já jsem s jejím vyřízením neměl problém a formulář přišel cca do týdne. Bez něj sebe i zákazníka vystavujete riziku pokuty.

Pokud nejste plátci DPH, budete se muset stát identifikovanou osobou nebo plátcem. Identifikovaná osoba musí měsíčně podávat přiznání k DPH a souhrnné hlášení, oproti plátci je ušetřena pouze kontrolního hlášení...proto doporučuji stát se rovnou plátcem DPH a mít možnost si alespoň odepisovat DPH z přijatých účtenek a faktur.

Na co je dobré nezapomenout, je rozšířit si případné úrazové pojištění a pojištění odpovědnosti i do států EU, abyste v případě nenadálé situace nebyli překvapeni.

Více info vám jsou schopni podat na portálu Businessinfo nebo na jednotném kontaktním místě při živnostenském úřadě v Praze 1. Obojí jsem využil, protože jsem nechtěl nic podcenit, ale bohužel jsou to hlavně úředníci než odborníci, takže vám jen odpapouškují všechny eventuality a zákony, ale jaké povinnosti se vztahují na váš konkrétní případ a co naopak řešit nemusíte, s vámi neproberou, jen vám ušetří trošku času, který byste jinak strávili rešerší na googlu.

3) Jakmile budete v Německu

Pokud už máte vše zařízeno, je na čase vyrazit. Ten, kdo bydlí u hranic a dojíždí kousek, asi nemusí nic řešit a vystačí si s autem, pokud ale máte projekt pár set kilometrů daleko, je dobré najít si dlouhodobé bydlení. Já osobně sice jezdím každý víkend domů a sem tam pracuji přes home office, ale i tak je příjemné, nebydlet pořád někde jinde přes Airb'nb, ale mít svoje útočiště, kde si můžete nechat osobní věci, vyprat, uvařit apod. Co se ke mně doneslo z doslechu, tak sehnat vlastní nájem, je pro cizince celkem obtížné, protože pronajímatel po vás chce nesmyslné dokumenty - vidět objednávku nebo smlouvu, případně to, že jste zaregistrován u místního úřadu (ačkoliv to nejste, protože jste pouze sami sebe vyslali na projekt a nemáte povinnost se ve spolkové zemi registrovat) apod... K dispozici bývají různé dlouhodobé pronájmy pokojů či celých bytů právě pro Gastarbeitery, příp. vám něco nabídne přímo někdo z kolegů. Na googlu hledejte např. Monteurzimmer. Proto hodně mluvte a ptejte se! Cena závisí hodně na lokalitě, ale pokud nejste v nějakém větším městě, měli byste být schopni se dostat na cca 350-400 EUR měsíčně.

Jedna z hlavních věcí, kterou doporučuji nepodcenit (já jsem ji podcenil a za prvních pár měsíců jsem zbytečně přišel o pár tisíc Kč), je založit si účet v EUR a peníze měnit přes nějakou třetí stranu. Pokud si budete posílat peníze na český korunový účet, banka vám je automaticky vymění za svůj zpravidla nevýhodný kurz...zatímco u banky dostanete za euro až o 1 Kč méně, přes třetí stranu to je třeba jen 0,20 Kč. Já používám https://www.easychange.cz/, kde nepotřebujete registraci a hned vidíte, kolik dostanete, ale jsou i jiní zprostředkovatelé...stačí si vyhledat třeba "devizové obchody" apod. Při výplatě pár tisíc EUR měsíčně ten rozdíl dělá pár tisíc Kč každý měsíc a to je škoda nechávat bance (pro zajímavost dnešní kurz: ČNB: 25,225, Easechange: 25,040, KB: 24,509, což je rozdíl cca 500 Kč z každých 1000 EUR). Nehledě na to, že daň z příjmu budete s velkou pravděpodobností platit z průměrného kurzu, který stanoví ČNB na celý rok zpětně...takže i z každé té tisícikoruny, kterou jste nikdy neviděli, proto je škoda se šidit ještě víc...na šizení ze strany státu jsme už zvyklí, ale proč si to ještě zhoršovat.

Jinak doporučuji mluvit, mluvit, mluvit a zdokonalovat němčinu, kde jen to jde...najděte si tu třeba nějaký kroužek. Nejenže zdokonalíte jazyk, ale dozvíte se i spoustu informací, ke kterým byste se jinak nedostali. Ačkoliv dnes už spousta lidí mluví anglicky, jsou tu stále místa, kde se bez němčiny nepohnete.

4) Rozdíl oproti projektům v Čechách

Musím říct, že oproti českým továrnám tu na pohled moc rozdílů není. Zařízení je ve stavu vhodném tak akorát na to, všechno vyházet a postavit znovu, lidé jsou na mě jako na cizince moc milí a vstřícní (což si možná uvědomuju, že vlastně oproti Česku rozdíl někde je) a občas, když se na pochůzce nadechnete, tak vdechnete něco, co moc nevoní a co doufáte, není moc jedovaté.

Co ale rozdíl je, je celková atmosféra firmy, její kultura a pružnost, kterou jsem u nás moc nezažil...těžko přesně hledat příčinu, jestli je to tím, že je to rodinná firma se 150 zaměstnanci a snáze se dělají změny, nebo tím, že je v Německu. Firma má vlastní údržbáře a montéry a projekty menšího rozsahu, které nevyžadují úplně nové technologie, si dělají sami. Projekty nekupují obvykle na klíč, ale dokumentaci i jednotlivé dodávky si řídí sami, technologické výpočty dělají také sami a když něco neumí, tak si najdou školení a dovzdělají se. Každou chvíli, když někoho sháním, tak se dozvím, že je zrovna na školení. A tím, že je tu zdravá kultura, tak se většina lidí do práce opravdu těší a pracuje.

Navíc tu jsou mnohem zvyklejší na freelancery v oboru chemických technologií a projektování. V Německu, stejně jako v Česku, má chemický průmysl dlouhou tradici a specialistů potřebují hodně a tím, že projekty jsou po celém Německu, tak už je jedno, jestli vyjíždíte pod hlavičkou firmy nebo sebe sama, stejně jste hodně času na stavbě a nesedíte v kanceláři s kolegy a proto spousta lidí zvolila cestu freelancingu.

A co možná hodně lidí bude zajímat, jak je to platově...Hodně záleží, co děláte, v jakém jste oboru nebo kolik hodin měsíčně odpracujete...a jestli vůbec budete pracovat na hodinovku nebo vezmete celý projekt...ale tady jsou na hodinovky u freelancerů docela zvyklí a je to fér, protože snížíte rizika obou stran...vaše, když projekt bude delší, než předpokládáte a zákazníkovo, že by třeba někdo mohl projekt ošidit, když se např. nevejde do odhadnutých hodin. Jinak méně kvalifikované profese cca 15+ EUR/hod, svářeči cca 25+ a kvalifikovaná práce od 30, 35+ EUR/hod a výše.

Update: V době koronaviru se vám asi jako živnostníkovi vůbec nepovede vyjet, tak doporučuji počkat, než se situace uklidní...podle naší vlády to bude, až budeme mít 0 nemocných, takže asi nikdy.